Parcon a Cena Karla Čapka nerozlučně patří k sobě. Je to nejen tím, že na Parconu jsou slavnostně vyhlašovány výsledky právě ukončeného ročníku a současně odstartován ročník nový, ale i tím, kolik prostoru je CKČ na Parconu věnováno. (Obálky Mloka a Kočasu uvnitř)

Skopčák Bruno se živil jako profesionální čistič – zabíjel nežádoucí lidi. Při jedné šichtě se zbavil nepohodlného chlápka, který si právě užíval s mladou holkou. Jelikož patřil k profíkům, oddělal i krasotinku, aby ho neobtěžovala policie. A to byla chyba...

Vznik vládního programového prohlášení je proces podobný výrobě homeopatik. Silné výroky pro přesvědčené voliče na mítincích se zmírní a zředí do volebního programu, a ten se dále naředí koaličním kompromisem. Poté, co se jednotliví ministři seznámí se stavem svých resortů, s odboráři a s příslušnými lobbisty, dojde ke konečnému ředění slibů v programovém prohlášení vlády.

V čase nedávno minulém se v novinách psalo, že proces volby veřejného ochránce práv je „hledáním Motejla“, čili hledáním člověka, jenž by do důsledků odpovídal ideální představě osobnosti ombudsmana, kterou za sebou zanechal charismatický Otakar Motejl.

Naše týdenní putování po moderní architektuře na Slovensku s cestovní kanceláří JT turist se chýlí k závěru. Poslední den jsme strávili v Bratislavě. Nebyl čas na detailní prohlídku, prošli jsme alespoň nejzajímavější část centra. Na jeho budování se ve XX. století podílela řada slovenských, maďarských, židovských, rakouských, německých a českých architektů.

Tentokrát jsme se na zpravodajských serverech mohli dočíst, že během kriketového zápasu dopadl na hřiště malý meteorit a zasáhl jednoho diváka. Mělo k tomu dojít 21. července 2010 v odpoledních hodinách a dějištěm se prý stalo město Uxbridge ve Velké Británii.

Byl to blesk z čistého nebe, když se v suchopáru padesátých let, pravda, v jejich druhé polovině, objevila na scéně revue Světová literatura. Její existence musela být odůvodněna ideologicky: klade si za úkol rozmotat „zamotané předivo zkreslených představ, zmatených pojmů a antipatií, jimiž vykořisťovatelský svět uměle odděluje národy“ a tím „vykonat svůj díl práce pro větší porozumění mezi národy, pro odstranění umělých překážek vzájemné nedůvěry a nepochopení,“ psalo se v prvním čísle.

V nedávné diskusi na stránkách Lidových novin ožila staletá pře mezi zastánci přirozeného a pozitivního práva. Jiří Přibáň v eseji píše, že spor už je ve své tradiční podobě passé. „Dnes jsme všichni pozitivisté“ – ale v jiném smyslu než v minulosti.

Ve Francii cenzura není možná, tak je třeba vyplnit mediální prostor jinými zprávami. Odnesli to kočující Romové, které rázný prezident nechal spektakulárně deportovat do svých vlastí. Co na tom, že deportovaní kočovníci se ještě do zimy vrátí, protože většinou pocházejí z členských zemí EU?

Shodili jsme batohy na chodník v albertovském kampusu, budoucí spolužáci, a každý se snažil před nástupem do autobusu najít nějakou známou tvář. Čekal nás deštivý týden v Dobronicích na Lužnici, kde měla Karlova univerzita rekreační základnu – chatkový tábor se sportovištěm, ohništěm a jídelnou ve zděném pavilonu.

Nezvyk působí zejména tradičně v parlamentu zastoupeným velkým stranám jisté potíže. Na terénu nezatíženém hrozícím patem se nějak neumějí pohybovat.

Nejnápadnější je to u ODS. Octla se v situaci, kdy ztratila premiantství na pravici, což je pro ni zjevně něco jako ztráta panictví. (Přitom její premiantství jí od roku 1996 nebylo k ničemu).

Mému strýci (Čechovi jak poleno) se před mnoha lety údajně jeden z účastníků masakru (taky Čech jak poleno) přiznal k účasti na tomto zločinu. Nijak se o tom ovšem nemluvilo a já sám jsem donedávna o tom neslyšel.

Čím blíže k hlavnímu toku peněz, tím je menší odhodlání se uskrovnit. U zákonodárců je takřka nulové a na svých nestydatých výhodách lpí s klíštěcí úporností a sají a sají.

Z Evropy se tradičně odcházelo do zámoří (zejména Amerika, Kanada, Austrálie), v současné době Evropa se seznamuje s opačnou zkušeností, jejími plusy a minusy.

Jeden můj příbuzný dostal vánocům veliký model tohoto auta, byl asi tak metr dlouhý a měl funkční výkyvné nápravy včetně odpružení. Kabina řidiče měla také otevírací dvířka. Pod zvedací kapotou byl model dvanáctiválce do V. Nádherný a podle mě naprosto přesný model, tedy podle mých vzpomínek. Bylo to v době, kdy se takový, ani jemu podobný model nedal koupit v žádném hračkářství. Tento byl celý ze dřeva s doplňky z plechu.